Digitální desatero

Digitální desatero Nenechte děti mobilům, tabletům, sociálním sítím a hrám napospas. Nenechte je zkrátka s síti o samotě. Jsou pod silným tlakem nejbohatších firem světa, aby byly bez ustání online.Pouhé zákazy mobilů nic nevyřeší. Musíme děti v digitální džungli držet za ruku a ukazovat na nebezpečí. To vyžaduje pochopit, co mají na sítích nebo na hrách rády a proč.Čím méně budou děti na mobilech, tím lépe. Optimální čas online pro různý věk dítěte nicméně nelze stanovit. Záleží více na tom, co dítě na internetu dělá, než jak dlouho.Závislost na mobilech je především známkou toho, že něco nefunguje v rodině. Není-li dítě "připojeno" láskou svých nejbližších k vlastní rodině, hledá chybějící blízkost na síti.Buďte s dětmi na síti alespoň občas společně. Hrajte hry, sledujte influencery, prohlížejte fotky a pomáhejte jim pochopit, co z toho je přetvářka, co nevinná zábava a co může být naopak nebezpečné.Dbejme na to, aby děti trávily dostatek času offline, ideálně v přírodě. Aby nezapomněly jen tak lelkovat, což...
Read More

Digitální svět dětí

Digitální svět dětí Zdroje a inspirace (z přednášky Bc. Jáchymy Zemana - Výchova digitálních dětí): https://www.e-bezpeci.cz/ https://www.budsafeonline.cz/ https://www.vodafone.cz/digitalni-rodicovstvi/ https://www.rodicovskalinka.cz/ https://www.netolismus.cz/ https://www.televizeseznam.cz/porad/seznam-se-bezpecne https://www.jaknainternet.cz/ http://www.sheeplive.eu/ http://kpbi.cz/ http://www.medialnivychova.org/ ...
Read More

Efektivní domácí příprava

Efektivní domácí příprava SMYSL PŘÍPRAVY NA 1. STUPNI = naučit dítě se pravidelně připravovat, „naučit se učit“, aby v tom pokračovalo v průběhu celého dalšího studia. Dítě má na 1. stupni o školu přirozený zájem, ještě se u něj neprojevila puberta, tudíž je větší předpoklad, že si nechá od rodičů poradit.Má pomoci dítěti dosáhnout co nejlepších výsledků ve výuce a eliminovat tak jeho neúspěšnost.Rozvíjí u dítěte odpovědnost za plnění si svých povinností, samostatnost a schopnost organizovat si vlastní čas.Zpočátku je potřeba úplná spolupráce s rodiči a později (záleží na dítěti), vést k co největší samostatnosti, tak aby bylo schopné se na II. stupni připravovat samo. Dítě musí tuto činnost považovat za přirozenou a běžnou. Využít základní výhody této věkové skupiny – mechanická paměť, tvárnost a přizpůsobivost, radost ze hry. Poskytuje zpětnou vazbu, zda dítě nové učivo pochopilo. U dětí, které nemají v tomto období s učením žádný problém, mohou rodiče rychleji přejít do fáze minimální dopomoci – ale je nutné neustále sledovat a kontrolovat, zda dítě postupuje při přípravě systematicky. Čím důkladněji se jim to povede, tím méně starostí budou mít se...
Read More

Sebepoškozování u dětí – co můžu dělat jako rodič?

Co dělat, když se vaše dítě sebepoškozuje? Zjistili jste, že se Vaše dítě sebepoškozuje? Sebepoškozování totiž rozhodně není tak ojedinělým problémem, jak by se mohlo zdát a objevuje se jak u dívek, tak u chlapců. Prvotní reakcí většiny rodičů je zděšení, pocit, že jste něco zanedbali a strach, co bude dál. To všechno je naprosto přirozené, důležité však je, jak k tomu přistoupíte dále. Nejčastěji se projevuje řeznými ranami na předloktí, holeních nebo stehnech a používané předměty se různí. Nejedná se jen o žiletky, které asi na mysl přijdou jako první, ale o nože, nůžky, hrany papírů, střepy, kružítka a další ostré předměty. Sebepoškozování nemusí znamenat nic hlubšího a může se jednat o jednorázové vyzkoušení něčeho zakázaného. Ale častější případ je, že dítě něco trápí a neví, co s tím. Jaké jsou varovné signály? Signálů je mnoho, ale některé z nich se mohou projevovat tak, že dítě je velmi uzavřené, nekomunikativní, zhoršil se mu prospěch, nosí dlouhé rukávy i v teplém počasí nebo si dává pozor, abyste...
Read More
7 naléhavých proseb, které dospívající děti nikdy nevysloví nahlas

7 naléhavých proseb, které dospívající děti nikdy nevysloví nahlas

7 naléhavých proseb, které dospívající děti nikdy nevysloví nahlas 1. „Prosím, dopřejte mi prostor“ „Prosím, nevtrhávejte do mého pokoje, nezatlačujte mě do kouta, nečiňte si neustálé nároky na mě, mou poslušnost, mé splněné povinnosti. Nejsem stroj. Také dělám chyby. Když na mě tlačíte, když mi berete i ten kousek svobody, cítím se přesně tak, jak byste se cítili vy – cítím se hůř. Pochopte, prosím, že někdy potřebuji samotu. Mít svůj alespoň malý prostor, jediný v celém světě, kde se pořád nemusím o něco bát. 2. „Prosím, nekřičte na mě“ „Věřte mi, že v mé hlavě je už dost velký hluk. Donekonečna, někdy pořád víc, tam rezonuje ozvěna učitelů, rodičů, příbuzných, že jsem k ničemu, že takhle ničím nebudu, že mám dělat to, a ne ono. Sotva slyším své vlastní myšlenky. Prosím, uvědomte si, že kdykoli tohle děláte, cítím se hůř a hůř. Cítím se prašivě, nadbytečně, jako Vaše největší zklamání, které se nemělo nikdy narodit.“ 3. „Prosím, zbavte mě té elektroniky“ „Tuhle větu nepochopíte: Já nedokážu odložit svůj telefon. Snažím se...
Read More

Čtení pomáhá

Předkládáme vám seznam knížek, jejichž hrdinové se dostali do tíživých životních situací nebo zažívají nějaké obtíže. Mohli by vám naznačit cestu, směr, inspirovat vás ve vašem jednání nebo jen potěšit, povzbudit a třeba i trochu poučit. (seznam budeme postupně doplňovat) Předškolní děti Kamarádství Pospíšilová Z. Domeček pro šneka Palmáce. Sebevědomí, sebepřijetí Slabý Z.K. Nedokončené pohádky. Stará E. Koho sežere vlk?: 7 pohádek, jak je znáte i neznáte Zlozvyky Langerová J. Já jsem malý zlobílek a chodím do školky. Změny Weitze M. Jak bylo malé růžové slůně jednou velmi smutné a jak všechno dobře dopadlo. Rozvod a střídavá péče Březinová I. Ťapka, kočka stěhovavá Emoce Wolde G. Ema naopak. Dolto C. Žárlivost... a co s ní? Dolto C. Stydlivost... a co s ní? Dolto C. Hněv... a co s ním? Nemoc, umírání a smrt Karafiát J. Broučci. Rezková M., Urbánek L. Babočky.  Brown M., Brown L.K. Když dinosaurům někdo umře. Gaarder J. Anton a Jonatán. Zadržování stolice Vykypělová G., Šimečková T. Honzík a zlobivé hovínko. Mladší školní děti Kamarádství Lobel A. Kvak a Žbluňk jsou kamarádi. Lindgrenová A. Děti z Bullerbynu. Ende M. Děvčátko Momo a ukradený čas. Rushton R. Jak poznat kamarády a udržet si je. Mrázková D. Slon a mravenec. Kratochvíl M. Pachatelé dobrých skutků. Crist J.J....
Read More

Jak správně psát?

Správné sezení Správné sezení při psaní je velmi důležité – předcházíme tak zvýšené únavě dítěte, vadám páteře. Dítě by mělo sedět rovně, chodidla mít celou plochou na podlaze. Nohy tvoří v kolenou pravý úhel a obě předloktí jsou položena na stole. (Nehrbit se,nekřížit nohy) Správné držení tužky Pro úspěšné psaní je důležité, aby si děti osvojily správný úchop tužky. Správný úchop tužky nazýváme špetkový. Podílí se na něm 3 prsty. Palec a ukazováček tvoří „zobáček“, prostředníček podpírá tužku. Říkanka pro správný úchop: Vezmi palec, ukazovák, zob, zob a máš zobák. Do zobáčku tužku dej, prostředníčkem podpírej Podrobný popis: Tužku držíme 2 – 3 cm nad hrotem, druhý konec směřuje k rameni té ruky, kterou píšeme. Palec drží, prostředníček podpírá a ukazováček je položen lehce shora (lehké položení můžete motivovat zobáním kuřátek a ukazováčkem na pero lehce poklepeme). Ukazováček není prohnutý. Pokud je, tak žák na tužku příliš tlačí. Ruka by měla být uvolněná, protože napjaté či křečovité držení tužky brání plynulým pohybům. Příliš silný stisk je pro ruku velmi únavný. Kdykoliv uvidíte nesprávný úchop tužky,...
Read More